NOVÉ DEFINICE ZÁKLADNÍCH JEDNOTEK MEZINÁRODNÍ SOUSTAVY SI
26. Mezinárodní generální konference měr a vah schválila v listopadu 2018 na zasedání ve Versailles nové definice základních jednotek měrové soustavy SI. Je to největší změna za dobu existence Metrické konvence. Protože se jedná o vládní zastoupení, budou nové definice pro členské státy závazné s platností od 20. května 2019. 20. květen je světovým dnem metrologie.
Základními měrovými jednotkami soustavy SI jsou sekunda (s), metr (m), kilogram (kg), ampér (A), kelvin (K), mol (mol) a kandela (cd). Do současné doby jsou stanovené podle artefaktů (např. závaží), nebo fyzikálních jevů. Nově budou stanovené na základě návaznosti na vybrané fyzikální a technické základní konstanty, jejichž hodnota byla konvenčně stanovena v pevných číselných hodnotách bez nejistoty.
Jsou to následující konstanty:
- frekvence záření, které vzniká při přechodu atomu cesia-133 mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu ΔvCs,
- rychlost světla ve vakuu c,
- Planckova konstanta h,
- elementární náboj e,
- Boltzmannova konstanta k,
- Avogadrova konstanta NA,
- světelná účinnost monochromatického záření o frekvenci 540 THz Kcd.
V následujícím schématu (převzato z NIST) je graficky znázorněno odvození základních jednotek SI ze stanovených konstant a vzájemné vazby mezi základními jednotkami.
Z grafického znázornění je zřejmé, že například jednotka termodynamické teploty kelvin je odvozená z Boltzmannovy konstanty, sekundy, metru a kilogramu.
V následující tabulce převzaté ze sborníku 20. Fóra metrologů (6. 12. 2018, Novotného lávka) jsou stávající i nové definice základních jednotek SI.
Jednotka |
Stávající definice |
Navrhovaná definice |
Sekunda |
Sekunda je doba trvání 9 192 631 770 period záření odpovídajícího přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133. |
Sekunda, symbol s, je SI-jednotka času. Je definována fixováním číselné hodnoty cesiové frekvence ΔvCs, přechodové frekvence atomu cesia 133 v klidovém stavu při přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu, rovné 9 192 631 770, je-li vyjádřena v jednotce Hz, jež je rovna s-1. |
Metr |
Metr je vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za dobu 1/299 792 458 sekundy. |
Metr, symbol m, je SI-jednotka délky. Je definována fixováním číselné hodnoty rychlosti světla ve vakuu rovné 299 792 458, je-li vyjádřena v jednotkách m·s-1, kde sekunda je definována ve smyslu ΔvCs. |
Kilogram |
Kilogram je jednotka hmotnosti; je rovna hmotnosti mezinárodního prototypu kilogramu. |
Kilogram, symbol kg, je SI-jednotka hmotnosti. Je definována fixováním číselné hodnoty Planckovy konstanty h rovné 6,626 070 15 × 10-34, je-li vyjádřena v jednotkách J·s, což se rovná kg·m2·s-1, kde metr a sekunda jsou definovány ve smyslu c a ΔvCs. |
Ampér |
Ampér je stálý elektrický proud, který protéká dvěma rovnoběžnými nekonečně dlouhými vodiči o zanedbatelném průřezu umístěnými ve vakuu 1 m od sebe, jestliže mezi vodiči působí magnetická síla o velikosti 2×10-7 newtonu na jeden metr délky vodiče. |
Ampér, symbol A, je SI-jednotka elektrického proudu. Je definována fixováním číselné hodnoty elementárního náboje e rovné 1,602 176 634 × 10-19, je-li vyjádřena v jednotce C, což se rovná A·s, kde sekunda je definována ve smyslu ΔvCs. |
Kelvin |
Kelvin, jednotka termodynamické teploty, je rovna zlomku 1/273,16 termodynamické teploty trojného bodu vody. |
Kelvin, symbol K, je SI-jednotka termodynamické teploty. Je definována fixováním číselné hodnoty Boltzmannovy konstanty k rovné 1,380 649 × 10-23, je-li vyjádřena v jednotkách J·K-1, což se rovná kg·m2·s-2·K-1, kde kilogram, metr a sekunda jsou definovány ve smyslu h, c |
Mol |
Mol je látkové množství systému, který obsahuje stejný počet elementárních entit, kolik je atomů v 0,012 kg uhlíku 12C. |
Mol, symbol mol, je SI-jednotka látkového množství. Jeden mol obsahuje přesně 6,022 140 76 × 1023 elementárních entit. Toto číslo je fixovaná číselná hodnota Avogadrovy konstanty, NA, je-li vyjádřena v jednotce mol-1 a je nazývána Avogadrovo číslo. Látkové množství, symbol n, systému je mírou počtu specifikovaných elementárních entit. Elementární entitou může být atom, molekula, iont, elektron nebo jakákoliv jiná částice či specifikovaná skupina částic. |
Kandela |
Kandela je svítivost zdroje, který vydává monochromatické záření o frekvenci 540×1012 Hz, jehož intenzita v daném směru je 1/683 wattů na steradián. |
Kandela, symbol cd, je SI-jednotka svítivosti v daném směru. Je definována fixováním číselné hodnoty světelné účinnosti monochromatického záření o frekvenci 540 × 1012 Hz, Kcd, rovné 683, je-li vyjádřena v jednotkách lm·W-1, což se rovná cd·sr·W-1 nebo cd·sr·kg-1·m-2·s3, kde kilogram, metr a sekunda jsou definovány ve smyslu h, c a ΔvCs. |