Jak vznikala Česká metrologická společnost

V šedesátých létech dvacátého století se vyskytla řada  podnětů, které kladly nové požadavky před metrology a další pracovníky, zabývající se měřením a zkouškami v průmyslových podnicích. Šlo především o nový zákon o metrologii (zákon č. 35/1962 Sb.), který přinášel na tehdejší dobu nové úkoly jak pro státní orgány, tak i průmyslové organizace a  vytvářel předpoklady pro zabezpečování jednotnosti a správnosti měřidel a měření v celém národním hospodářství.  Pro rozvoj metrologie, ale v širším měřítku i vědy a techniky, bylo významné zavádění nové mezinárodní soustavy jednotek SI. Jednalo se o zásadní dokument, který měnil dosavadní způsob myšlení a vyžadoval změnu orientace jak ve vědě, ve školství, průmyslu, tak i konec konců v celé společnosti. S dalšími požadavky přišlo i zavádění kontrolní technologie nejen v podnicích automobilového průmyslu. Kontrolní technologie zasahuje i do oblasti metrologie a přibližuje měření a měřicí techniku výrobnímu procesu, zejména ve strojírenském  průmyslu, který platil a stále platí za tahouna české ekonomiky.

Dalším impulzem byla měřicí technika, zabezpečení její jednotnosti a správnosti i její propojení s výrobním procesem. Šedesátá léta i pozdější období byla ve znamení rychlého vývoje nových  měřicích prostředků a jejich  zavádění do průmyslových organizací. Jednalo se o měřicí zařízení, potřebná pro kontrolu kvality výrobního procesu, zejména souřadnicové měřicí stroje, tak o prostředky pro hromadný sběr dat a vyhodnocování měřených hodnot, bez kterých by byla progresivní výzkumná i zkušební činnost velmi ztížená.

Všechny uvedené vývojové tendence, ať již v oblasti metrologie nebo průmyslového měření byly vzaty za základ programu, který bylo nutno vytvořit pro vznik nové organizace  metrologů (o dvacet let později se vycházelo z podobných zásad při vzniku České metrologické společnosti).

Bezprostřední impulz k založení takové organizace přišel na  konferenci o měření, kterou v roce 1968 v Plzni připravovaly orgány České vědeckotechnické společnosti (dále jen ČVTS) ve ŠKODA Plzeň k.p. Účastníci konference, převážně strojírenští metrologové, požadovali vytvoření podmínek pro  vzájemnou výměnu zkušeností a poznatků z oboru měření. Volali po vytvoření samostatného orgánu v rámci ČVTS, ve kterém by se mohli sdružovat.

Pro úplnost budiž řečeno, že  vznik organizace metrologů probíhal za jiných podmínek, než jaké byly v šedesátých letech, tedy již v období začínající politické normalizace, která do jisté míry ovlivnila i zahajovací práce.  Nebylo totiž možno vytvořit samostatnou metrologickou organizaci. Podle tehdy platných směrnic zůstala pouze možnost začlenit ji do některé stávající společnosti nebo komitétu ČVTS.

Návrh, aby budoucí organizace metrologů byla začleněna do Komitétu jakosti a spolehlivosti (dále jen KJS), se ukázal ze všech posuzovaných návrhů za dané situace jako nejvhodnější. Nutnost úzké spolupráce metrologických útvarů s útvary řízení jakosti v průmyslových podnicích byla od té doby několikrát zdůrazňována v rozhodnutích tehdejších ústředních orgánů. Dále se ukazovalo v praxi, že dobře pracující metrologické útvary v průmyslových organizacích (tehdy označované jako kontrolní měrová střediska), jsou základním předpokladem pro vytváření dobré jakosti výrobků a její postupné zvyšování. Metrologie však také ovlivňuje i výzkumnou a vývojovou činnost, která svým experimentálním charakterem je závislá na přesných informacích, získávaných měřením. Přitom musíme chápat metrologii jako průřezovou disciplinu, která nezahrnuje pouze legální metrologii, popř. zabezpečování jednotnosti a správnosti měření, ale i další oblasti zabývající se jednotkami SI, jejich etalony, měřicími metodami a přístroji, používanými při měření ve všech fázích reprodukčního procesu od výzkumu a vývoje až po technickou obsluhu výroby.

Metrologická sekce (celým názvem Ústřední sekce pro metrologii) zahájila svou činnost jako součást Komitétu pro jakost a spolehlivost (KJS) v roce 1970. Její práci řídil 29 členný výbor, v jehož čele stál po celou dobu existence Metrologické sekce pan Dr. Ing. Václav Šindelář, CSc. Sekce měla své zastoupení i v Československém výboru pro technickou normalizaci a jakost, v Československém výboru EOQC a v národním komitétu IMEKO. Později výbor sekce navázal rovněž spolupráci se Slovenskou metrologickou sekcí .

Jedním z prvních úkolů  výboru Metrologické sekce bylo provést nábor zájemců o činnost, kteří by se aktivně podíleli na činnosti sekce. Velký zájem mezi metrology potvrdil, že založení sekce nebylo formální, ale že je vyvolala skutečná potřeba metrologů z průmyslu, výzkumu i ze školství. Již při založení sekce bylo registrováno 146 zájemců, v roce 1974 již 553 a v roce 1985 asi 1 400 metrologů z řad členů ČVTS. Při náboru nových členů se objevil i další sympatický rys: zatímco původně patřili k členům sekce téměř výlučně strojírenští metrologové, vzrůstal nyní podíl členů i z dalších oblastí národního hospodářství. Tím se výrazně zvýšil vliv působení mladé Metrologické sekce na úroveň metrologie různých oblastí národního hospodářství. 

Ze vzdělávací činnosti, která patřila k výrazným prioritám Metrologické sekce, připomínáme dvě významné akce:

• Kurzy pro metrology z průmyslových podniků,
• Zavádění soustavy měřicích jednotek SI.

Kurzy pro metrology se skládaly  z pěti týdenních přednáškových soustředění a ze závěrečného soustředění.  V těchto kurzech se posluchači naučili pracovat s právními metrologickými předpisy, s tvorbou podnikových metrologických předpisů, ale i s technickými aspekty metrologie, např. návazností měřidel v podniku a s kalibrací běžných druhů měřidel různých veličin.  Absolventi vypracovali závěrečnou práci, orientovanou na některé téma, důležité pro jejich vysílající organizaci (zpravidla to bylo zpracování Řádu podnikové metrologie). V dnešní době by byly takové kurzy s ohledem na délku jejich trvání těžko realizovatelné.

Zavádění soustavy jednotek SI, které se týkalo celého národního hospodářství, školství, zdravotnictví a dalších oborů,  vyvolalo celou řadu odborných akcí, jejichž garantem byla Metrologická sekce. Zde připomínáme zejména intenzivní desetidenní kurzy pro lektory SI (Dr. Ing. V. Šindelář, CSc.), které byly několikrát opakované. Na tyto kurzy navazovala rozsáhlá poradenská a konzultační činnost Metrologické sekce, která přispěla k tomu, že nová soustava jednotek SI byla zavedena bez zbytečných komplikací.

Vedle těchto dvou stěžejních oblastí, které měly  základní význam pro úroveň metrologie  v celé průmyslové oblasti,  organizovala Metrologická sekce řadu drobnějších akcí, kterými reagovala na různé aktuální problémy.  Některé z nich se periodicky opakovaly. Zde připomínáme semináře o tolerancích a úchylkách tvaru a polohy, významné nejen pro strojírenské metrology, ale také pro pracovníky předvýrobních složek (Ing. Vl. Odvody), dvoudenní konference o metrologii teploty, hojně navštěvované (Ing. M. Černý, Ing. J. Běťák), nebo  semináře z oblasti chemické metrologie, orientované zejména na referenční materiály (Ing. J. Hulcová) a mnoho dalších.   

Metrologická sekce byla velmi aktivní, její vzdělávací akce  představovaly podstatnou část všech akcí KJS. V období  1972 až 1976 bylo ze 47 odborných akcí zahrnutých do plánu KJS provedeno Metrologickou sekcí 19 akcí (tj. 40 % ).  

V oblasti ediční činnosti byly vydávány sborníky význačných vzdělávacích akcí. Některé důležité práce členů Metrologické sekce byly publikovány v odborných časopisech, např. Strojírenská výroba. Zvláště dobrá a trvalá spolupráce byla s redakcí časopisu Měrová technika, resp. Československá standardizace, která Měrovou techniku později nahradila. Někteří členové Metrologické sekce také publikovali ve Vydavatelství ÚNM, např. v edici Péče o jakost.

Odborně vzdělávací akce Metrologické sekce byly v souladu s tehdy platnou metodikou ČVTS organizačně zajišťovány prostřednictvím Domů techniky (dále jen DT). Zejména šlo o DT České Budějovice (takto byly zabezpečovány např. několikatýdenní kurzy metrologie). Rovněž jsme spolupracovali s DT Praha,  ojediněle s DT Kladno.

Poměrně čilá spolupráce byla s některými vysokými školami, např. tehdejšími VŠSE Plzeň, Univerzitou 17. listopadu, na Strojní a Elektrotechnické fakultě ČVUT (Dr. Ing. V. Šindelář CSc., Ing. Zd. Tůma) nebo s některými průmyslovými podniky, např. se ŠKODA k.p. Plzeň při organizování celostátního semináře Metrologie ozubení (1980), nebo při pořádání kurzů, určených pro metrology konkrétních podníků, např. tehdejšího SONP Kladno (Ing. Fr. Hnízdil).

Kromě činnosti, plánované centrálně Metrologickou sekcí, se uvažovalo i o určité diferenciaci z hlediska odborného, resp. měřených veličin a z hlediska regionálního formou odborných skupin (dále jen OS), ustavených při výboru Metrologické sekce. Pokud jde o veličiny, pracovala OS geometrických veličin (zejména délky, rovinného úhlu, úchylek tvaru a polohy a drsnosti povrchu). Tato OS sdružovala odborníky z některých podniků (ŠKODA Plzeň, TOS Čelákovice aj.), ústavů (např. VUOSO) a vysokých škol (ČVUT Praha, VUT Brno a VŠSE Plzeň).  Teritoriálně zaměřená OS v Brně, orientovaná především na metrologii elektrických veličin, začala pracovat  na jižní Moravě a řídil ji legendární prof. Ing. Konstantin Raclavský, přáteli důvěrně  nazývaný Racek. Po určité době činnost těchto OS  skončila. 

Koncem  osmdesátých let věnovala Metrologická sekce pozornost přípravě konferencí s mezinárodní účastí METRAPLIQ (Aplikovaná metrologie). Byly uspořádány dvě konference: 1. METRAPLIQ se konal v Karlových Varech (nynější hotel PUPP) v prosinci  1989. Konference byla  spojená s výstavou měřicí techniky, organizační zabezpečení DT Praha). Zajímavost: prvý den konference večer byl doplněn varhanním vystoupením známého metrologa pana Ing. J. Blably, CSc.

2. METRAPLIQ se konal ve Smilovicích (Slapská přehrada) v květnu 1991. Konference (90 posluchačů, 24 referátů, z toho 8 zahraničních) byla spojena s výstavou měřicí techniky (5 vystavovatelů). Organizační zabezpečení DT Kladno.

3. METRAPLIQ byl plánován na říjen 1993 do Plzně. Neuskutečnil se, protože  konference METRAPLIQ byly nahrazeny mezinárodními semináři, později konferencemi Měřicí technika pro kontrolu jakosti. To však je již období činnosti České metrologické společnosti.

Tím tedy končí historie Metrologické sekce.  Začíná se odvíjet období její nástupkyně, České metrologické společnosti, které probíhá ve volnějších podmínkách života společnosti, prožívající změny politického klimatu, ale také v podmínkách drsného tržního hospodářství.

Zpracoval: Nenáhlo