Česká republika & Metrická konvence

František Jelínek

Tento příspěvek si nečiní nárok na úplnost, opírá se jen o neúplné podklady. Autor bude vděčný za každé doplnění nebo opravu.

Budeme-li sledovat uplatňování Metrické konvence v českých zemích, musíme vzít v úvahu změny státoprávního uspořádání, kterými země prošla. Uplatňovalo se sice to, že každý „nový“ stát byl uznáván jako následnický, ale pro pořádek v legislativě to zřejmě nestačilo. Jak a kdy jsme tedy k Metrické konvenci přistoupili?

Období Českého království v rámci Rakousko-Uherské monarchie, 1875 až 1918

Rakousko-Uhersko bylo ve správě měr a vah pokrokové. V roce 1871 byla zaváděna metrická soustava a od 1. ledna 1876 bylo její užívání povinné již v celé monarchii. Přistoupení k Metrické konvenci se uskutečnilo již jejím podpisem 20. května 1875. Za Rakousko-Uhersko podepisoval hrabě Aponyi.  MK byla vyhlášena v Rakouském říšském zákoníku z roku 1876 pod číslem 20.

Československá republika, 1918 až 1939

V r. 1921 byl k MK připojen dodatek, který zní: „Každý stát může přistoupit k této Konvenci tím, že předá svou přihlášku francouzské vládě, která o tom pak informuje všechny zúčastněné státy a předsedu Mezinárodního výboru pro váhy a míry.

Vyhláška ministra zahraničních věcí (Dr. Edvard Beneš) ze dne 24. listopadu 1922, č. 351 Sb. zákonů a nařízení státu československého uvádí tuto posloupnost legislativních aktů:

• Usnesení Národního shromáždění ze dne 17. února 1922 o přistoupení
• Ratifikační listina z 31. května 1922
• Přístupní nóta československá z 21. června 1922 byla uložena v archivu francouzské vlády dne 23. září 1922, čímž přístup nabyl mezinárodní platnosti.

Následovala vyhláška ministra zahraničních věcí č. 200/1924 Sb. z. a n., kterou se uvedlo ve známost tehdejší znění mezinárodní úmluvy o soustavě metrické. Plný opis této vyhlášky je k dispozici například na stránkách ČMI.

Protektorát Čechy a Morava, 1939 až 1945

Podivná situace, daná válečnými událostmi a okupací. Postoj mezinárodních organizací a forma členství v Metrické konvenci by vyžadovaly podrobné studium. Zatím tuto černou etapu vynechme.

Československá republika, 1945 až 1992

Uznávala se zřejmě kontinuita s ČSR z předválečného období. V roce 1962 je vydán zákon č. 35/1962 Sb. O měrové službě, kterým byl (teprve) zrušen zákon č. 16/1872 ř.z. ve znění zákona č. 50/1876 ř.z. a dalších předpisů.

Zákonem č. 35/1962 Sb. jsou určeny základní jednotky m, kg, s, A, K, cd.  Podrobnosti byly předmětem normy ČSN 01 1300.  

Česká republika, od 1993 (jako Česká republika v rámci federace od 1992)   

Dne 21. prosince 1992 je vydán dokument: Vláda České republiky tuto Mezinárodní úmluvu přezkoumala a v souladu s českými právními předpisy k ní přistupuje s platností od 1. ledna 1993.  Podepsán ministr mezinárodních vztahů Josef Zielenec.

Dne 18. března 1993 oznamuje MZV Francie uložení přístupového dokumentu ČR (sdělení zapsáno v BIPM 23. března 1993). Podle toho se za datum přístupu ČR k MK pokládá 18. březen 1993.

U seznamu členských států, vedeného BIPM, je u každého státu údajně uveden jen rok přistoupení. Zajímavé je, že na webových stránkách BIPM je u ČR uveden rok 1922. Tedy i zde se uplatňuje následnictví státu. Komplikovanost celé věci (jakkoliv nemá v současnosti praktické důsledky) ukazuje následující přehled údajů BIPM o tom od kdy se stát považuje za členský:

Rakousko - 1875
Maďarsko (dříve Rakousko-Uhersko) - 1925
Česká republika (dříve Československo) - 1922
Slovenská republika - (dříve Československo) - 1922