[1] Metrická konvence (Dohoda o metru) byla oficiálně přijata, po předchozích jednáních, 20. května 1875 v Paříži. Dohodu podepsalo 17 zakládajících zemí včetně Rakousko Uherska. Smlouvou byl dán základ pro vznik Mezinárodního úřadu pro váhy a míry (BIPM) se sídlem v Sévres u Paříže a Mezinárodního výboru pro váhy a míry (CIPM).

Rakousko-Uhersko bylo ve správě měr a vah pokrokové. V roce 1871 byla zaváděna metrická soustava a. Přistoupení k Metrické konvenci se uskutečnilo již jejím podpisem 20. května 1875 a od 1. ledna 1876 bylo její užívání povinné již v celé monarchii. Metrická konvence byla vyhlášena v Rakouském říšském zákoníku z roku 1876 pod číslem 20 ave Sbírce zákonů uherských jako zákonný článek II z roku 1876.

Z počátku se uplatňovalo, že každý „nový“ stát byl uznáván jako následnický. V roce 1921 byl k Metrické konvenci připojen dodatek, že každý stát může přistoupit k metrické konvenci tím, že předá svou přihlášku francouzské vládě, která o tom pak informuje všechny zúčastněné státy a předsedu Mezinárodního výboru pro váhy a míry (CIPM).
Československá republika na základě usnesení Národního shromáždění ze dne 17. února 1922 a ratifikace listinou z 31. května 1922 zahájila kroky k přistoupení k Metrické konvenci. Přístup Československé republiky k Metrické konvenci nabyl mezinárodní platnost dne 23. září 1922.

Viz také Vyhláška [2] ministra zahraničních věcí č. 351. Sb. ze dne 24.listopadu 1922 o přístupu Československé republiky k mezinárodní úmluvě, sjednané dne 20. května 1875 v Paříži, o soustavě metrické.