Článek o ropě a zdrojích energie byl uveřejněn ve Zpravodaji Českého svazu vědeckotechnických společností.Se svolením a na přání autora jej předkládáme v doslovném znění.
Ropa a energie pro společnost
(11/2005)
Autor: Ing. Václav Schamberger, předseda představenstva ČENES
Když člověk objevil možnosti, které mu dává ropa, začal jí využívat k pohonu dopravních prostředků a různých stojů, k výrobě elektřiny, jako suroviny v chemickém a dalším průmyslu a k mnoha jiným účelům. V současné době si člověk nedovede představit život bez ropy. Člověk kolem ropy zcela přeorganizoval lidskou společnost a stále více a více ropy spotřebovává i přes důsledky, které to má na přírodu i lidskou společnost. Lidé nakonec snadno těžitelnou ropu poměrně brzo spotřebují (dnes je již řada ložisek vytěžena) a velmi obtížně budou přecházet na jiné zdroje energie. Při této příležitosti je nutno vzít v úvahu, že doba kamenná trvala mnoho tisíc let, doba bronzová přibližně dva tisíce let a doba, kdy člověk užívá naftu bude trvat přibližně dvě stě let.
Řada geologů, kteří se zabývají ropnou problematikou a vytěžením ropných polí, odhaduje, že světová špička těžby nafty nastane přibližně v letech 2005 – 2010. Po této světové špičce v těžbě ropy nastane stagnace a pak postupný pokles její těžby a tím i pokles jejích dodávek. Většina zemí, které nejsou členy OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu), jako např. Norsko, Britanie, Mexiko – se již nachází ve stádiu stagnace nebo poklesu těžby ropy.
Je velmi pravděpodobné, že ve světě nebudou již nalezena nová velká ropná pole s významnými zásobami ropy. Nové technologie týkající se těžby ropy umožní pouze rychlejší těžbu a lepší vytěžitelnost ložisek ropy.
Základním problémem bude, že lidstvo v době, kdy velká řada ropných ložisek bude vytěžena, začne vstupovat do zcela nové éry. Nová éra bude znamenat, že lidstvo bude mít k dispozici stále méně ropy – měně energie. Alternativní zdroje energie nebudou však natolik rozvinuté, aby mohly kompenzovat ve světovém měřítku pokles dodávek ropy.
Je pravděpodobné, že tržní síly zlom v těžbě ropy otupí a vrchol křivky znázorňující světovou těžbu ropy bude rozložen do řady let (období stagnace). Stálý růst množství dostupné energie (na kterém je založena současná ekonomika) je však dlouhodobě neudržitelný, což vyústí v podstatné zpomalení ekonomického růstu a v tlaku na rozvojové země snažící se o zvýšení životní úrovně. Výsledkem bude napětí, které může vést k nestabilitě světových trhů, k zastavení ekonomického růstu a k možnostem světových konfliktů.
Důsledky – pokud jde o potraviny jsou krajně znepokojující. V roce 1944 vyprodukovala průměrná americká farma 2 300 kalorií jídla na každou kalorii použitého fosilního paliva. Přibližně v 60. letech minulého století platilo, že kalorická hodnota vyprodukovaného jídla se rovná použité ropě (kalorický poměr 1: 1). Pro současnost neexistuje statistika, ale tento poměr dosahuje možná stovek až jednoho tisíce vydaných ropných kalorií na jednu kalorii vyprodukovaného jídla – zde je nutno brát v úvahu, že dusíkatá hnojiva se vyrábějí ze zemního plynu, pesticidy a insekticidy jsou syntetizovány z ropy, traktory, kombajny atd. pohání nafta, pak následuje balení potravin do plastů, chlazení (mražení) a doprava na vzdálenosti tisíce kilometrů. Lze konstatovat, že z hlediska poměru vynaložené a získané energie, je moderní průmyslové zemědělství, tím nejméně efektivním systémem, jaký lidstvo ve své historii poznalo. Zde je však nutno poznamenat, že to byl právě dostatek levné energie, který koncem 19. století a počátkem 20. století umožnil populační explozi, která zvýšila počet obyvatel světa z 1,7 na 6 miliard. Dostatek levných energetických zdrojů umožnil podstatné zvýšení zemědělské produkce.
V zemích Evropské unie je velmi málo zemí, které jsou čistými exportéry energetických surovin (např.: Británie, Dánsko). Česká republika zajišťuje asi 26 % energetických surovin dovozem. Dovoz energetických surovin se však zvyšuje. Ze zemí Evropské unie dovážejících energetické suroviny si Česká republika nevede špatně. Dovoz energetických surovin zahrnuje především ropu a zemní plyn, které jsou převážně ruského původu. Proto je třeba podívat se na stav a perspektivu těžby ruské ropy a ruského zemního plynu. Rusko je největším vývozcem zemního plynu na světě a v exportu ropy zaujímá druhou příčku za Saúdskou Arábií. Rusko vyváží tři čtvrtiny své těžby ropy a export fosilních paliv má největší podíl na tvorbě jeho hrubého domácího produktu. Je velmi pravděpodobné, že Rusko má kvalifikovaný přehled o disponibilních zásobách ropy a zemního plynu na svém území. Jejich těžba má dva vrcholy. Jeden z nich nastal v roce 1988, pak následoval hluboký pokles způsobený rozpadem Sovětského Svazu a následujícím ekonomickým kolapsem. Druhý vrchol těžby se očekává v letech 2007 – 2010, pak by měl následovat pozvolný pokles těžby.
Je zde však nezodpovězená otázka, která se týká přímo Evropské unie – jak se vyvine spolupráce v těžbě a exportu ruské ropy a ruského zemního plynu mezi Ruském a Čínou (přelidněná Čína se sílící ekonomikou na hranicích liduprázdné ruské Sibiře). Komu dá Rusko přednost, až bude více zájemců o jeho zdroje fosilních paliv, než kolik bude moci uspokojit?
České republice z dlouhodobého pohledu by uhlí a jaderná energie mohly posloužit jako odrazový můstek pro nasazování obnovitelných zdrojů energie. Z tohoto pohledu se rizika jeví především v oblasti dopravy, petrochemie a navazujících chemických oborů, ve vytápění budov zemním plynem a jeho dalším užitím apod..
V České republice bude nutné zajistit úspory energií ve všech oblastech tedy i v oblasti týkající se uhlí, které je především jednou ze základních surovin jak pro výrobu elektřiny tak i pro další oblasti. I když disponibilní zásoby uhlí budou k dispozici déle než disponibilní zásoby ropy, jsou vyčerpatelné - podobně jako je tomu u ropy.
Z hlediska ČSVTS je pro tuto oblast důležité vycházet ze základních částí plánu Evropské unie reagujícím na růst cen ropy a z vlastního Dlouhodobého programu ČSVTS na léta 2005 – 2010 a soustředit se na následující body:
1. Snižovat poptávku po energii
– věnovat pozornost zefektivnění funkce všech energeticky poháněných výrobků
– věnovat pozornost zvýšení účinnosti elektráren, výtopen a dalších zařízení
– věnovat pozornost nízkoenergetickým domům
– věnovat pozornost dopravě a přechodu z individuální dopravy na hromadnou
– věnovat pozornost konkrétním výrobkům z hlediska jejich výroby, a jejich recyklaci
2. Zvyšovat důvěru v jiné formy energií
– věnovat pozornost výzkumu sluneční a větrné energie
– věnovat pozornost výzkumu získávání energie z vodíku a čistého uhlí
– věnovat pozornost získávání energie z biomasy, její produkci a výrobě bionafty
– věnovat pozornost jaderné energii, která je schopna výrazněji snížit emise CO2
