K cenám elektřiny
Názor pana Ing. Karla Hanauera k cenám elektřiny.
Jak posuzovat cenu elektřiny?
Internet je zaplaven nabídkou různých firem zabývajících se nabízením různých cen za elektřinu pro firmy i obyvatelstvo. Jak se v nabídkách orientovat, když se cenou většinou rozumí buď cena za surovou elektřinu nebo cena konečná, která je pro kupujícího rozhodující?
Dodávka pro konečného spotřebitele je složena z řady cenových položek. Z nich většina je regulována Energetickým regulačním úřadem v jeho cenových rozhodnutích. Také daň za elektřinu je dána rozhodnutím státu.
Pro konečného spotřebitele elektřiny je důležité, aby si vybral příslušný cenový tarif, který mu bude nejlépe vyhovovat. V řadě z nich je použita cena za vysoký tarif a za nízký tarif, i když se dnes již příliš neliší, a tak není podstatné, pokud si zákazník zvolí dodávku v nízkém tarifu po kratší či delší denní dobu.
Tak se raději věnujme ceně surové elektřiny, která se může pohybovat v rozmezí 1600 až dejme tomu 1800 Kč za tisíc kilowathodin (= za MWh). Tato položka nejvíce ovlivní konečnou cenu pro spotřebitele zahrnující také další regulované položky, příspěvek pro obnovitelné zdroje elektřiny a daň. Tato konečná cena se dá v cenících nabízejících firem najít až na konci příslušného řádku pro zvolený tarif. Není rozhodující, že obchodování elektřinou nabízejí kromě osvědčených a tradičních firem (ČEZ, PRE, EON) také firmy další, které s provozem elektráren a rozvodných a distribučních soustav nemají nic společného.
Někteří obchodníci nabízejí tzv. fixaci ceny elektřiny, čímž se dá rozumět jen cena surové elektřiny, kterou nevýrobci nakupují na burze, a nikoliv tedy státem regulované cenové položky, které obchodníci ovlivnit nemohou. Fixace je v dnešní době pro kupujícího výhodná, protože lze očekávat stálý růst ceny surové elektřiny, a jedná se tedy o ochranu zájmu kupujícího. Obchodník ale také získá, protože zpravidla fixovanou cenu o něco nadsadí a má jistotu, že mu spotřebitel po dobu fixace neunikne k jinému obchodníkovi.
Na trhu také existují firmy, které nabízejí organizaci tzv. aukcí ceny elektřiny, a holedbají se úsporami, které obstaraly např. pro obce, pro nemocnice a pro velké odběratele elektřiny. Vstup do aukční hry prostřednictvím auditora je pro konečného spotřebitele spojen s tím, že mu dává volnou ruku navázat jménem spotřebitele s vítěznou firmou kupní smlouvu na dodávku elektřiny. Proto je třeba, aby si zájemce o tuto formu úspory, která se může pohybovat až ve výši 10 %, dobře rozmyslel, zda do toho vstoupí. Určitým vodítkem může být kromě referenční listiny auditorské firmy také její pověst na trhu.
Pokud se konečný spotřebitel elektřiny rozhodne buď sám změnit obchodníka s elektřinou, nebo pověřit auditorskou firmu, aby to za něho provedl, nemusí se o změnu dodavatele starat, protože nově zvolený obchodník ochotně vše zařídí, tedy včetně zrušení staré kupní smlouvy a navázání smlouvy nové. Kupující o případný přeplatek nepřijde a ani se nemůže cítit vyvázán fakturu doplatit, pokud bude zjištěn u původní firmy nedoplatek. Také se nemusí starat o placení nových měsíčních záloh, protože ty mu nastupující obchodník stanoví. Ostatně ty se nebudou se příliš lišit od dosavadních.
Pokud zálohy každý měsíc bude platit převodem ze svého účtu nebo třeba z účtu manžela či manželky, musí vlastník účtu navštívit banku a kalendář záloh a jejich výši s bankou sjednat. To obchodník s elektřinou učinit nemůže.
Závěrem je třeba zejména seniory varovat před sjednáváním nových kupních smluv přes plot s agenty a také se nedoporučuje novou kupní smlouvu sjednávat po telefonu. Vždy je lepší nového zamýšleného obchodníka navštívit v sídle firmy a orientovat se namístě samém, zda se obchodník jeví seriózně. Seniorům se doporučuje, aby před volbou navštívili některou z poraden Rady seniorů České republiky, kde je pro ně poradenství zdarma.
Ing. Karel Hanauer,
bytová poradna Rady seniorů ČR Praha
